Nohy otékají nejen v létě

Najednou se zdá, že boty, které jsme ještě včera pohodlně obuli, jsou dnes nějaké těsné. Střevíce za to nemohou. Jsou stále stejně velké. Ale naše nohy otekly. U kotníků začínají připomínat konve a nekřesťansky bolí. Zpytujeme svědomí, zda jsme přece jen příliš neběhali, dlouho nestáli nebo jinak dolní končetiny nepřetěžovali. Oteklé nohy jsou totiž nepříjemné každému. Těhotné ženě obzvlášť. Abychom se o tom dověděli co nejvíce, obrátili jsme se na MUDr. Karla Bartíka, z Oddělení cévní chirurgie Nemocnice Na Homolce v Praze.

Pane doktore, proč v horkých dnech otékají lidem nohy?

Když je venku teplo, snaží se každá část lidského těla, tedy i nohy, o své ochlazení. K tomu je organismus vybaven takzvanými termoregulačními mechanismy, které v létě pracují zvýšenou měrou. Patří k nim změny hormonálních hladin, které ovlivňují výdej tepla vznikajícího činností svalů. Kdyby k tomu nedocházelo, organismus by se přehřál. Dalším mechanismem tepelné regulace je rozšiřování a stahování cév. Je-li venku teplo, cévy se rozšíří a potní žlázy začnou v hojné míře vylučovat pot. Stírání potu, který se neodpařil, zpočátku vede jen k dalšímu pocení a vyšším ztrátám vody, které ustoupí teprve po dostatečném ochlazení. Naopak při působení chladu zvenčí se cévy stáhnou, a tím brání zvýšeným ztrátám tepla.

V letních teplých dnech jsou tedy cévy roztažené. Svislá poloha dolních končetin spojená třeba jen s lehkou poruchou žilního oběhu se projeví jako otoky nohou. Krve je do nich totiž v těchto chvílích přiváděno více, než kolik jí odchází.

Proč jsou postiženy především dolní končetiny a jak se dá otokům předcházet, případně jak oteklým nohám ulevit?

Pohyb krve je zajišťován v krevním řečišti v zásadě dvěma způsoby. Srdeční sval jako pumpa vhání krev do oběhu pod tlakem. Na konci cévního řečiště jsou kapiláry, nejtenčí trubičky, přes které se již srdeční tlak nepřenese, a v žilách se proto jako síla působící „zezadu“ neuplatní. Svaly celého těla i v klidovém režimu vykonávají zcela nepatrné pohyby vlivem trvalých impulsů z nervů, které je ovládají. Tyto svaly při pohybu stlačují žíly, v nichž drobné chlopně zajišťují pohyb krve pouze jedním směrem – k srdci. V nohách to konkrétně probíhá tak, že svaly dolních končetin, (hlavně lýtkové, nazývané „svalová pumpa“), posunují svým tlakem na žíly, jak ve svém okolí, tak i uvnitř svalové tkáně, žilní krev zpět směrem k srdci. Pokud jsou nohy ve svislé poloze – především při sezení – svalová pumpa se uplatňuje jen velmi málo. Proto doporučuji pacientům se sedavým zaměstnáním během pracovní doby krátké přestávky spojené s chůzí. Vadí ovšem i dlouhodobé stání, i když zde mechanismus zpětného pohybu krve funguje lépe. Ovšem při stání se uplatňuje váha sloupce tekutiny (krve), tzv. hydrostatický tlak. Čím je sloupec tekutiny větší, tím větší silou působí v periferních (okrajových) žilách na jejich stěny. Následkem toho, že do dolních končetin přichází více krve, než kolik je jí žilami odváděno zpět k srdci, působí hromadící se tekutina větším tlakem na cévní stěny a dochází k filtraci vody z krevního oběhu do vnějšího prostoru, tedy do okolních tkání. Tak vznikají otoky nohou.

Příčinou otékajících nohou mohou být úrazy končetin, poruchy lymfatických cév, manifestuje se tak onemocnění ledvin nebo srdeční nedostatečnost, ale také různé typy nádorů. Jednou z nejčastějších příčin otoků dolních končetin jsou poruchy žilního systému, jež se označují jako chronická žilní onemocnění. Do této skupiny patří i křečové žíly, neboli varixy.

Velká většina takto postižených žen si na otoky stěžuje. Muži mívají problémy jen v malém procentu. Zčásti jde o vliv vaječníkových hormonů estrogenů, zčásti je rozdělení četnosti otoků v neprospěch žen dáno pohybovým režimem během dne. Muži mívají ve srovnání s ženami častěji povolání spojená s větším podílem pohybu během pracovní doby.

Hovoříme o otocích nohou u lidí trpících různými zdravotními problémy. Mohou však nohy natékat i docela zdravým ženám?

U nich bývají asi nejčastější příčinou otoků ploché nohy a nošení nevhodné obuvi. Vhodná obuv je bota s plnou patou a špičkou a se silnou měkkou podrážkou. Tento popis však rozhodně neodpovídá tomu, co ženy nejčastěji nosí na nohou. Přitom převážně příčné plochonoží vyvolává při našlapování na tvrdý podklad bolest. Špatné postavení záprstních kostí způsobí, že místo našlapování na první a pátý prst, tedy vnitřní a zevní okraj nohy, našlapuje postižený člověk na celou plochu chodidla. Napínání vazů spojujících prsty napříč působí bolestivě. Bolest pak nutí člověka ke změně stereotypu chůze, který mu poskytuje (alespoň částečnou) úlevu. To s sebou přináší i omezení svalové hybnosti, změnu oběhových poměrů a následně vzniká otok.

Celý text článku najdete v Miminku č. 9/2007.

1. 9. 2007

Zpět na přehled článků

---