Liší se výživa kojence, batolete a předškoláka?

Výživa je důležitá pro zdravý růst a zdárný vývoj dítěte. Tuto poučku zná každá maminka a přece mnohá znejistí. Stačí jejímu miláčkovi opravdu pouze její mlíčko, když už je takový cvalík? Do šesti měsíců je kojení tím nejlepším, co může miminko dostávat. Pokud je s jeho váhovými přírůstky spokojená i dětská doktorka, není se čeho obávat. Po zavedení příkrmů v sedmém měsíci už budeme muset o tom, co nemluvněti nabídneme, více přemýšlet. Záleží jen na mamince, zda má děťátko pestrou a vyváženou stravu. Při porovnání s percentilovými grafy snadno v poradně zjistí, zda zlatíčko prospívá.

Nedoslazujte život kojencům

Od počátku života je dítě pasivním příjemcem stravy. Většinou poprvé při přechodu z mléčné na nemléčnou výživu dokáže dát kojenec najevo, že mu například zeleninová polévka nechutná. Setkává se s novou chutí, na niž není připraven. V této situaci pomůže střídavé propojování zeleninové a mléčné chuti. V některých rodinách nejmenším zeleninové pokrmy přislazují, což rozhodně nedoporučujeme. Lepší a sladší chuť dodá zeleninové polévce mrkvička navíc. Děti zcela přirozeně preferují sladkou chuť. Rodiče by jim v tomto směru neměli vycházet vstříc. Nadbytek sladkostí v útlém věku buduje základy pro budoucí obezitu. Významnou roli sehrává rodinná zvyklost i forma podávaného jídla. Zeleninu na talířku upravíme do tvaru sluníčka, kytičky nebo obličeje klauna. Násilím do žádného jídla nenutíme. Pokud děti potravinu odmítají, odstraníme ji ze stolu a nabídneme později.

Nejmenší mají také své „chuti“

Příjem potravy není jen forma »vykrmování«, ale je to součást procesu socializace dítěte. Formují se určité vzorce chování v rodině. Dítě vnímá, zda sedí na stoličce u stolu samo nebo s ostatními, zda má na jídlo potřebný klid nebo zda se stává stolování příčinou křiku, hádek a výčitek. Vytvářejme malému strávníkovi příjemné prostředí pro jídlo. V předškolním věku se děti učí stravovacím zvyklostem své rodiny. Mělo by nám záležet na tom, aby získané stravovací zvyklosti byly vždy optimální. Starší batolata a děti předškolního věku už můžeme poučit o významu stravy a vhodnosti konkrétních potravin. V tomto věku caparti poměrně bez problémů konzumují ovoce právě pro jeho sladkou chuť. Také mléko pijí většinou bez reptání. Zeleninu, zvláště ostřejší kapustu či cibuli, může děcko odmítat. S klidem však sní zeleninu křehkou a syrovou strouhanou. Maso mají nejmenší strávníci rádi měkké, takové, které se dá dobře žvýkat. Bohužel jsou to většinou párky, které po formální stránce tyto požadavky splňují, ale svým obsahem už nikoliv. Neučte své děti konzumovat uzeniny. Připravujte jim kvalitní masa, která těm mladším můžete umlít na haši, na sekanou nebo podusit. Také obiloviny jsou nedílnou součástí stravy batolat a jsou potřebným zdrojem energie.

Kdy přidat na talíř

Energetickou hodnotu stravy zvyšujeme v období růstového zrychlení, což je v nejútlejším a v předškolním věku a následně v pubertě. Skladba jídelníčku by měla odpovídat fyzické aktivitě. Pokud dítě rádo a dobře papá, pak mu musíme do programu zařadit dostatek pohybu.

Celý text článku najdete v časopisu Miminko č. 1/2010.

1. 1. 2010

Zpět na přehled článků

---