Už jste slyšeli o montessori a waldorfské školce?

Většina rodičů sama chodila do mateřské školy a jejich zkušenosti, zážitky a vzpomínky se liší. V dnešní době je výběr školek nesrovnatelně širší než před lety – kromě těch zřizovaných obcemi (státem) máme i soukromé i církevní. Také metody, které školky používají, jsou různorodé. Některé z nich jsou založeny na idejích Rudolfa Steinera – waldorfské školy, či na idejích Marie Montessoriové – školy montessoriovské­ho typu.

Montessori je alternativní pedagogický směr, jemuž jde o všestranný rozvoj osobnosti od nejútlejšího věku. Respektuje dětskou individualitu a spontánnost, respektuje vývojové potřeby tak, aby byl zajištěn optimální a všestranný rozvoj osobností. Dítě se má vést nejen k přípravě na školu, ale také na život. Děti se vedou k ohleduplnosti, samostatnosti i schopnosti spolupráce, k zodpovědnosti za své chování a toleranci. Mladší děti pozorují starší, a mají tak možnost podívat se dopředu a vidět, co následuje. Starší děti mají příležitost upevnit své vědomosti tím, že se o ně podělí s mladšími dětmi. Hlavní zásadou této metody je citát Marie Montessori „Pomoz mi, abych to dokázal sám.“

Jak to ve školkách „montessori“ chodí

V přátelském prostředí rodinného typu je paní učitelka pro dítě spíše asistentem či partnerem s přirozenou autoritou, proto jim třeba děti mohou říkat křestními jmény. Vzdělávací program pro jednotlivé oblasti učiva využívá speciální pomůcky. Ty názorným způsobem a zpětnou kontrolou vedou dětí k pochopení učiva i souvislostí světa. Třídy jsou vždy věkově smíšené. Ve školce je klidná pracovní atmosféra. V době poledního odpočinku děti nemusí povinně spát. Mohou relaxovat i jinak: prohlížet si knížky, poslouchat rozhlasovou pohádku nebo si jenom potichu hrát tak, aby nerušily spáče. Nechybí ani pestré kroužky. Montessori koutky jsou navíc součástí programu i mnoha mateřských center.

Ve waldorfské MŠ se neklade důraz pouze na rozvoj intelektu, ale na celkový rozvoj dítěte s důrazem na oblast citovou a morální. Výchova vychází důsledně z vývojových aspektů dítěte, tzn. že každá schopnost dítěte má vývojově dané období, které je optimální pro její probuzení a rozvoj. Významnou roli ve školce hraje kvalita prostředí, ve kterém se výchova realizuje a které je utvářeno pomocí přírodních materiálů. Školka se tak snaží dětem poskytovat co nejpřesnější smyslové vjemy a nezkreslené původní informace o světě kolem nás. Waldorfské školství obecně podporuje v dětech rozvoj vůle (smysl pro pořádek, pěstování motorických a tělesných schopností), cítění (rozvoj tvůrčí fantazie prostřednictvím volné hry, pěstování sociálních, kulturních, uměleckých i vyjadřovacích schopností, při malování vnímání barev) a myšlení (charakterizovat dětem určité jevy tak, aby samo dítě docházelo k vytvoření vlastních i obecných pojmů na základě vlastní zkušenosti, tvořit návyky, klást důraz na rozvoj řeči a komunikace …). Dítě má přirozenou potřebu rytmu nejen co se týká spánku a bdění, klidu a aktivity, ale i opakování pohybu, zvuku a rytmu. Proto je důležité rozdělení dne, týdne, měsíce i roku. Všechno se opakuje v pevném rytmu, střídá se napětí s uvolněním. Děti mají možnost prožívat a spoluvytvářet život v MŠ a jejím blízkém okolí. Paní učitelka dělá všechno s dětmi (šije, maluje, peče chléb, apod.). K této výchově patří také slavení svátků (např. Martinská, Adventní, Masopustní či Svatojánská slavnost), a dodržování drobných každodenních rituálů v rámci sebeobslužných činností, při oslavách narozenin apod. Veškerá činnost v MŠ je podpořena úzkou spoluprací s rodinou.

1. 10. 2005

Zpět na přehled článků

---