facebook
Obálka časopisu Miminko Aktuální číslo
Příští číslo vychází
22. 2. 2018
Elektronická verze časopisu Miminko

Napište nám

 
« Předchozí 1 11 21 30 35 36 37 38 39 40 Další »
Čtenář/ka časopisu Miminko 21. 02. 2006 / 12:00

Milá redakce, děkuji moc za všechno, co pro nás děláte. Chtěla jsem se pozeptat an něco, co mně již delší dobu trápí. Mám dva kluky 2,5 roky a 4 měsíce. Bydlíme na samotě u vesnice s 400 obyvateli. Ačkoliv je zde vedená dětská lékařská poradna, žádná se nekoná. CHodíme několik km pěšky do vedlejší vesnice přes 1000 obyvatel, jelikož nám nejezdí vhodné spojení, tak vždy pěšky po silnici, jedno dítě za ruku, druhou tlačit kočár. Cesta hodinu tam, hodinu zpátky jednou za čtrnáct dní, ordinuje se jen půl hodiny. Ale to by nevadilo. Poradna pro kojence se skládá z malé místnost, kde jsou dva malé přebalovací pulty. čili kolikrát jsem svého novorozence vysvlékala ve stoje i oblékala. Topit se začne až při začátku ordinování malým ohřívadlem. Miminka musí být do naha vysvlečená a čekat, až je paní doktorka zavolá, aby se nezdržovalo. Vedlejší místnost, ordinace, má jen váhu, psací stůl a přebalovací pult. topení opět stejné, ale větší místnost se nevytopí ani náhodou. Paní doktorka sedí v kožichu a posledně povídá: No sestři, možná bychom těm nejmenším mohli povolit, aby šli do ordinace v dece, ne?

Svou klasickou dětskou ordinaci má lékařka asi o 15 km dále, kde pro mne neřidičku není možné se dostat a tudíž ani vybrat jiného lékaře.

Tak se ptám. Kdo za to může? Je to laxnost lékaře, zdravotnictví, obce, nebo nás matek? Chtěla bych pro to něco dělat. Děkuji.

Redakce

Dobrý den, rádi bychom pro Vás něco učinili, ale nevíme, o jaké místo a lékařku se jedná, takže odpověď Vás asi příliš neuspokojí: Na prvním místě musíte své miminko ochránit Vy sama. Žádný lékař Vás nemůže nutit, abyste je svlékala v místnosti, kde je chladno. Pokud tedy máte pevné nervy, nechte miminko oblečené a svlékněte je teprve až na Vás přijde řada. Asi se to ale paní doktorce moc líbit nebude. Na druhém místě by bylo vhodné domluvit se s ostatními maminkami a navštívit obecní úřad a rezolutně, nejraději i písemně, žádat nápravu. Pokud se nepodaří, zbývá stížnost na ministerstvu zdravotnictví. Pokusíme se alespoň v některém příštím vydání zjistit, zda existují nějaké závazné předpisy pro ambulanci dětského lékaře. Vaše redakce

Čtenář/ka časopisu Miminko 19. 01. 2006 / 12:00

Dobrý den milá redakce…zajímalo by mne pár informací ohledně fotografií takže zda můžu měsíčně poslat jenom jedno foto a zda je jedno jaké myslím tím námět třeba papáme,spinká­me apod…

Dále co je přesně rozlišení 300dpi já mívám fotky originál z digifotáčku 1724*2308 stačí to k uveřejnění?Nebo to mám nějak pozmenšovat?A také by mne zajímalo,zda se můžou fotky poslané přes internet objevit v tištěném časopise miminko.Ráda bych tké časem našla svou fotečku v tištěném časopise,ale nevim zda bude stačit těch 1724*2308 k otištění.Vyvolané fotky bývají hezké.Jinak ste super časopis kde je hodně zajímavého čtiva a miminek.S pozdravem NIKA L.

Redakce

Milá paní Niko, můžete poslat fotografií více, náměty jsou na Vašem uvážení. Rozlišení je parametr, který zjistíte při otevření fotografie v počítači. Nastavuje se na fotoaparátu – jak, to záleží na typu přístroje. Rozlišení a rozměr fotografie (to je těch 1724×2308) určuje, jaká je skutečná velikost fotografie bez zvětšení. Pokud jsou dost velké a ostré, je pravděpodobné, že je uveřejněníme i v tištěném časopisu. Důležité jsou i ostatní parametry fotografie – kompozice a ostrost snímku. DTP studio časopisu Miminko

Čtenář/ka časopisu Miminko 15. 01. 2006 / 12:00

Dobrý den,

měla bych zájem o předplatné časopisu „Miminko“ na rok 2006.

Zajímá mně,zda je cena stejná jako

v roce 2005, tj.250 Kč.Časopis jsem

zatim od Vás ještě neodebírala.

Děkuji.Bunešová

Redakce

Hezký den, cena předplatného zůstává i v roce 2006 stejná, postup pro předplatné najdete v časopisu na straně 82 nebo na webu pod záložkou Pro předplatitele. Jan Benda předplatné

Čtenář/ka časopisu Miminko 15. 01. 2006 / 12:00

Milé miminko,

chtěla bych se s tebou podělit o můj zážitek z porodu.Nemohla jsem tomu ani uvěřit že už nastal ten den.Ten den byl jako vždycky normální,ani jsem si nemyslela že budu ten den rodit.Zrovna den před tím si ze mě dělala mamka srandu že si to mám nechat na druhý den.Bylo zrovna 2 a ten datum se nám nelíbil.Tak jsem si z toho dělala jenom srandu.Jen že ten den mi už odtékala plodová voda,ale strašně málo tak jsem o tom ani nevěděla.Ale vydržela jsem to na 3,bylo mi pořád dobře ale najednou jsem zjistila že mám nějak moc silné výtoky.Jen že to byla plodová voda.Tak mě mamka odvezla do porodnice na kontrolu.Přijela jsem tam a co se nestalo,přijal nás doktor stejného příjmení jako mám já.Začal si dělat srandu že jsme asi příbuzní ale pak jsme se domluvily že nemáme nic společného jenom to příjmení.Tak jsem se i zasmála.Udělal mi kontrolu a šly jsme na ultrazvuk.Měla jsem málo plodové vody a tak mi hnedka oznámil že miminko půjde na císaře.Holčička byla pořád s hlavičkou na horu tak by to šlo špatně.Mě to tu chvíli vůbec nevadilo,chtěla jsem aby miminko bylo hlavně v pořádku.Ten den jsem teda šla na sál.Měli tam ještě jeden porod tak že jsem chvíli čekala,tak mě dali na čekanky a já si tam četla zatím váš časopis a čekala kdy půjdu na řadu.Nemohla jsem se už dočkat až uvidím tu malou krásnou holčičku kterou jsem v sobě nosila celých 9 měsíců.Pak přišla sestřička a už mi oznamovala že mě půjde připravovat na sál.Vůbec jsem se nebála ale těšila.Jenom ta příprava mě trochu vyděsila.Pak mě odvezla na sál a uspali mě.Probudila jsem se po nějaké té hodině.A jen jsem chtěla vidět tu krásnou holčičku.Taky že mi jí ten den přinesli ukázat,malá byla nádherná,růžové tvářičky,blonďaté vlásky a spinkala.Nemohla jsem z toho usnout,pořád jsem nemohla uvěřit že mám vysněnou dceru.Narodila se den před tatínkovými narozeninami 3.9.2005 v 19:44hod a měla 3230g. a 49cm. Teď už jí jsou 4 měsíce a je pořád tak nádherná.Jsme moc šťastní že jí máme.A hlavně že na nás v Trutnovské v porodnici byli tak hodní.Tím to jim chci poděkovat.No a hlavně vám že jsem se mohla i já takhle vyjádřit k porodu. Srdečně se loučím Soňa Haladová s dcerkou Natálkou

Soňa Haladová,Rudník 119,Rudník 543 72

Redakce

Milá paní Soňo, děkujeme za Váš příběh a věříme, že i ostatní maminky „čekanky“ si jej rády přečtou. Přejeme Vám i Vaší Natálce hodně zdraví a štěstí redakce Miminka

Čtenář/ka časopisu Miminko 20. 12. 2005 / 12:00

Dobry den,

chtela bych se zeptat proc na vasich webovych strankach uverejnujete stejne fotografie jako v casopise.Jsem vasi vernou ctenarkou jiz 2 roky a take jsem matkou 10-ti mesicniho syna,takze jsem samozrejme take zaslala fotku do souteze o titulni stranu vaseho skveleho Miminka.Zasilala jsem ji nekdy pred prazdninami a nikde v casopise se dosud neobjevila.Zajima me jestli tedy jeste muzu doufat,ze se fotka objevi v rubrice Jak rostou vase miminka?Fotka byla v dostatecne kvalite i velikosti.

Moc vam predem dekuji za vasi odpoved.Preji krasne Vanoce a do noveho roku spoustu ctenarek i ctenaru,vam vsem mnoho zdravi,stesti a spokojenosti.

Vase verna ctenarka Zuzana Bludska se synem Adamem

Redakce

Milá paní Zuzano, soutěž o titulní stranu měla taková pravidla, že se vždy zasílaly fotky pro jeden měsíc. Fotky, které se v tom měsíci nedostaly do časopisu, byly buď zařazeny v následujícím měsíci do rubriky Jak rostou miminka nebo ponechány pro uveřejnění v dalších časopisech. Fotek ovšem byla taková obrovská spousta, že se nemohlo dostat na všechny. Proto se snažíme uveřejňovat na internetu i fotky, které se do časopisu nedostaly, ale před Vánoci, kdy jsme vydali dva speciály navíc, není v našich silách doplňovat nové fotky. Na internetu se bude vždy objevovat to, co je v časopisu, neboť je to vlastně takový výběr z časopisu, nikoliv informační server nebo diskusní portál. Zakládání takového serveru zatím ani nemáme v úmyslu. Pokud máte chuť soutěžit dál – a o to tu jde, protože všechny fotografie se do časopisu opravdu dostat nemohou, pošlete fotografii znovu třeba e-mailem do Celoroční fotografické soutěže. Budeme se snažit zařazovat fotografií co nejvíce, což poznáte již v lednovém vydání. V prosinci můžete posílat fotky do soutěže v č. 2/2006. Vaše redakce

Čtenář/ka časopisu Miminko 15. 12. 2005 / 12:00

Dobrý den,

ráda bych se zeptala jak mám svou dcerku, které je 22měsíců, odnaučit

noční kojení.

Předem děkuji za odpověď

Lucie M.

Redakce

Dobrý den Lucie, na jednoduchou otázku bohužel není jednoduchá odpověď. Bylo by potřeba vědět, jaký rytmus má dcerka ve dne, kolikrát za den ji ještě kojíte a podobně. Myslím, že Vám nezbývá než obrnit se trpělivostí a pokud se holčička v noci budí, pokuste se ji uklidnit a uspat jinak než kojením. Také záleží na tom, kolik jakého jídla sní před usnutím. Jinak by v tomto věku měla bez problémů vydržet přes noc bez nakrmení. Vaše šéfredaktorka

Čtenář/ka časopisu Miminko 15. 12. 2005 / 12:00

Vážená redakce MIMINKA,

velice Vás všechny zdravím.

Hned v úvodu bych Vám chtěla pochválit Vaše internetové stránky-jsou velice přehledné- a i když jsem Vaší předplatitelkou moc ráda po nich brouzdám a čtu si různá moudra o kterých píšete.

Mám tříměsičního chlapečka Kristiána, je to moc milé miminko-jako každé dítě pro svou matku-ovšem v jedné věci si nevím příliš rady.

Náš malý Kristiánek si navykl nosit se na rukou-ono ani nebylo jiné řešení, nechat ho vyplakat v tomto případě neplatilo, jelikož on by plakal non stop-byl k neutišení, když ležel. A tak ho člověk celé dny nosí a nosí a téměř nic neudělá – jsem ráda, když se stihnu najíst a to ještě v pochodu.

Ale k jádru věci. Jednou už jsem potřebovala alespoň vyluxovat, tak si číkám křič jak chceš, já to udělat musím. Položila jsem ho, řval jak tygr…v tom jsem pustila vysavač a najednou si říkám, že je nějaké ticho…jdu k postýlce a on šmoula malý v úplné tichosti kouká kolem sebe, hraje si s ručičkama, brouká si. Nu a tak jsem přišla na tento „zlepšovák“. Pokud chci udělat jakoukoliv práci nebo se alespoň najíst, MUSÍM pustit vysavač, aby se mé dítě utišilo nebo dokonce uslo.

Čím to je, že zrovna tento hluk ho uklidní? Neexistuje jiná alternativa pro to, aby byl v klidu když leží? Příjde mi docela brutální uklidňovat dítě vysavašem :o) Zkoušela jsem hudbu, od vážné po 80.léta, zpívání, říkanky, štěrkátka, různé hračky a nic. Až vysavač! Sousedi si asi musí myslet, že jsme šéleně šistotná rodina, když luxujeme každá den a ono to tak v podstatě trochu je. Žehlit nestíhám, vařit taky ne, jíst pomálu, ale drobek na zemi – ten u nás nenajdete!

S pozdravem a přáním pěkných vánoc Vás srdečně zdraví Vaše čtenářka Renáta Keblušková.

Redakce

Milá paní Keblušková,

díky za pěkný dopis. Mám absolutně stejné zkušenosti – vysavač fungoval vždy nejlépe. A kupodivu, zmiňují se o něm i autoři odborných publikací. Zdraví Vás Romana Černá

Čtenář/ka časopisu Miminko 05. 11. 2005 / 12:00

Milé Miminko, chtěla bych reagovat na dopis maminky, která rodila v Nymbuku a jsem zvědavá, jestli se ozvou i jiné maminky, které si do této pordnice přinesly porodní plán, což jak jsem si znovu přečetla Tvoji reportáž z této porodnice je opravdu možné. V porodnici, kde jsem rodila já (Chomutov) myslím žádná taková možnost není, přesto než se rozhodnu, kde budu rodit příště, chtěla bych se s naší porodnicí předem domluvit jaké mám požadavky (hlavně aby mě neodlučovali od miminka a přítomnost staršího synka po porodu). Po přečtení tohoto dopisu (ale i jiných podobných zkušenosti maminek a dokonce i porodní asistentky na internetu) mám strach, aby si na mě lidé, pro má -jejich rutinu rozhazující přání, z porodnice nezasedli.

Nechápu totiž několik věcí -proč vychází tolik knich a informací o přirozeném porodu (v nepříjemně nerušícím prostředí začínaje,..), když takový porod nemá možnost téměř žádná maminka v ČR prožít a pak jí o to víc traumatizuje krutá realita nemocničního porodu (aniž by měla nějaké porodnické komlikace). Chápu, že žijeme v době dostupnosti informací, ale nechápu, proč si tedy porodníci „nevychytaj“ takto informované budoucí maminky, které touží po návratu citového prožívání a nechovají se k nim obzvlášť vstřícně a příjemně, aby jim ukázali, že i nemocniční zařízení není chladné k citům. Nechápu, proč takový přístup nemohou dodržet třeba hlavně ti, co urputně nesouhlasí s domácími porody a dokonce i s porodními domy, ale zároveň neposkytují žádnou alternativu a tak svýcm chováním vlastně k domácím porodům (tedy nezodpovědnosti) nabádají ty maminky, které se cítí jimi znásilněni. Prosím, chápe to vůbec někdo?

Redakce

Milá pisatelko, odpověď na Vaši otázku je jednoduchá – pochopitelné to ze strany rodiček není. Ovšem nechuť vzdát se zavedených postupů ze strany lékařů je asi silnější. Věřím, že tato diskuse bude přínosem pro obě strany a těším se, že se do ní zapojí nejen co nejvíc maminek, ale také někteří zdravotníci. Vaše šéfredaktorka

Čtenář/ka časopisu Miminko 05. 12. 2005 / 12:00

Vážená redakce časopisu MIMINKO!

Jsem maminka 5 měsíčního chlapečka, kterého ještě stále plně kojím. Poslední týdny jsem si všimla, že mi vypadávají vlasy. Tímto Vás prosím o radu, zda je to způsobeno kojením a zda mohu proti padání vlasů něco udělat?Chybí mi nějaké vitamíny?

Děkuji za odpověď

S pozdravem Králová V.

Redakce

Milá paní Králová, padání vlasů je v několika měsících po porodu celkem běžným jevem – je to díky prudkému poklesu hladiny těhotenských hormonů. Pokud Vám některé vitamíny chybí díky nevyvážené straně v období kojení, může to k vypadávání vlasů také přispět. Rozhodně neuškodí promyslet složení stravy, zda jsou dostatečně zastoupeny všechny složky potravy – kapitolu věnovanou výživě v době kojení najdete například ve speciálu První rok, který právě vyšel. Určitě neuškodí také některý speciální multivitamínový přípravek určený pro těhotné a kojící ženy. O jeho výběru se poraďte v lékárně. I když se padání vlasů časem upraví samo, zvýšená pozornost skladbě potravy může organismu pomoci tento proces urychlit. Vaše Romana Černá šéfredaktorka

Čtenář/ka časopisu Miminko 29. 10. 2005 / 12:00

Zdravím Vás,

jsem maminka 16-ti měsíčního syna. Jsem Vaše věrná čtenářka a moc Vám fandím.

Jste prima časopis. Mám ráda fotografie miminek, a proto jsem Vám také na jaře zaslala fotku mého Jiříka(Soutěž o titulní stranu). Fotka asi nesplňovala podmínky, protože se neobjevila ani v „Jak rostou Vaše miminka“. Nevadí mi to, otiskujete super fotky. Jiřík je naše sluníčko a pěkný brepta. Když se se svým tatínkem směje, je to pro mě nejkrásnější dárek. Na Vašich stránkách jsem dnes prvně a jsou prostě SUPER! Přeji hodně spokojených čtenářek a šťastných maminek jako jsem já.

S pozdravem Michaela Vozandychová z Vimperka.

Redakce

Milá Michaelo, díky za přízeň a pochvalu. Neztrácejte výdrž, příští rok bude soutěž s fotkami mnohem širší a dostane se na co nejvíc fotek. Foťte dál, budeme se snažit, aby se dočkali všichni. Vaše redakce

« Předchozí 1 11 21 30 35 36 37 38 39 40 Další »