Když nechce jíst

Jak k jídlu, tak k dílu, praví známé přísloví. Přesto nelze tvrdit, že ti, kdo si nepotrpí na kulinářské radosti, jsou vždy i méně zdraví a výkonní – to platí již od dětského věku. Přesto problematické chování nejmenších členů domácnosti v souvislosti s příjmem potravy patří k hlubokému zdroji rodičovského trápení, a to tím spíš, je-li spojeno s nižší hmotností, malým vzrůstem nebo dokonce vyšší nemocností dítěte.

Pozor, aby se banalita nezměnila ve vážný výchovný či vztahový problém.

Většina dětí, které nejedí zrovna s chutí nebo jídlo často odmítají, prospívá naprosto normálně a upřímně řečeno, ony samy obvykle žádný problém nemají. Jenže dospělí to vidí jinak: “Nezájem o jídlo značí neduživost, a to bychom se na to podívali, abychom do tebe, ty zlobidlo jedno, ještě aspoň pár lžic nedostali! A víš co, jestli to pěkně nedojíš, zajdeme za panem doktorem/paní doktorkou, aby poradil/a, co s tebou!“

Řešíte-li právě obdobnou situaci, ale vaše dítě nemá žádné zjevné zdravotní ani duševní problémy, s návštěvou odborníka vyčkejte. Zbytečně neriskujte, že téma „stravování“ získá ve vaší rodině přídech dramatu. Pamatujte, že začarovaný kruh nekonečného vyjednávání a špatné nálady na obou stranách vzniká v tomto případě mimořádně snadno, a čím více budete dítě k jídlu nutit, tím menší chuť bude mít. Vykopete-li válečnou sekyru, může to být na dlouho, a hlavní zbraní vašeho potomka bude s velkou pravděpodobností právě odmítání jídla.

Co lze udělat pro šťastnější chvíle u stolu

Děti potřebují pořádek a řád. Snažte se, aby čas k snídani, obědu i večeři přicházel s pravidelností a aby se dítě u jídla nerozptylovalo jinými činnostmi nebo ději (tabu jsou např. zapnutá televize, hračky po stole apod.).

Nezapomínejte, že miminka a batolata potřebují stravu odpovídající svému věku. Nevyžadují ještě chuťovou variabilitu, a pokud je v raném dětství ochráníte před výraznými chutěmi získanými nevhodným slazením nebo kořeněním, jednou vám poděkují, a to nejen kvůli lepšímu stavu svých zubů a zažívání. Pokud to ale jde, snažte se přání svého dítěte respektovat. Když např. v batolecím věku projeví zájem o něco z toho, co konzumují dospělí, zvažte, zda to již patří mezi „přijatelné“ potraviny nebo zda to nemůžete speciálně pro dítě upravit (tj. např. připravit nesolenou variantu), a dejte dítěti ochutnat. Může se stát, že vám právě touto formou sdělí, že si již nepřeje mixovat vše na kaši a že touží po tuhé stravě v kouscích.

Celý text článku najdete v Miminku č. 3/2008

1. 3. 2008

Zpět na přehled článků

---