Šťastné a veselé!

Psaní prosincového úvodníku příšerně svádí k tomu, abych vám připomněla nějaká moudra související s Vánocemi a koncem roku. Vánoce se začínají skloňovat ve všech pádech, už i naši rodiče se začínají ptát, co budeme dělat letos o svátcích. Ale protože Miminko je časopis o „Vánocích“, které můžeme zažít kdykoliv v roce, totiž o narození dítěte, nenechám se letos svést zlatým pozlátkem a červenozelenými girlandami v obchodech.

Okamžik narození je krásný vždy a nezáleží na tom, jestli venku svítí sluníčko nebo mrzne, až praští. Snad jen neviňátka narozená v mrazivých měsících mají přechod do lidského světa trochu těžší, protože rozdíl mezi ideálním prostředím matčina lůna a nehostinností zimního počasí (a v posledních dnech hlavně ovzduší) je vskutku propastný. Pokud patříte mezi rodiče, kteří svůj malý zázrak přivedli na svět právě v těchto dnech, neměli byste na to zapomenout. Snažte se svým malým tvorečkům adaptaci na reálný svět usnadnit co nejvíce.

Protože konec roku vybízí k bilancování dosavadní práce, našli jsme i my v redakci příležitost na chvíli se zastavit a zamyslet se nad tím, co nám končící rok přinesl a co zase vzal. Měli jsme možnost se celý další rok s vámi setkávat a uvědomili jsme si, že jen díky vám můžeme pokračovat v této práci, která snad má nějaký smysl. To, že nás stále čtete, je pro nás důkazem, že jsou pro vás naše rady a informace pořád užitečné a přínosné.

V příštím roce vstoupí Miminko již do svého desátého ročníku. I přesto je v redakci pořád pár lidí, kteří jsou s ním od samého počátku. Miminka, jejichž fotografie jsme uveřejňovali na začátku, jsou dnes skoro teenagery, kteří se pomalu rozmýšlejí, čím by chtěli v životě být. Je to moc hezká představa…

Snad mi prominete, že jsem vás místo informací o tom, co najdete v prosincovém vydání, zahrnula těmito sentimentálními větami, ale Miminko pro mne znamená velký kus života, který jsem mohla strávit s vámi, našimi čtenáři. Přemýšlet, co by vás potěšilo, pobavilo, zajímalo. Je to, jako když vybíráte dárky pro někoho blízkého. Budu moc ráda, když je budu moci vybírat i v dalších letech. A abych nezapomněla: Šťastné a veselé! Vaše šéfredaktorka

28. 11. 2011

Zpět na přehled článků

---