Potíže při kojení - víte si rady?

Těšíte se na příchod děťátka a přes počáteční nevolnosti a drobné problémy jste odhodlaná poskytnout novorozenci to nejcennější – mateřské mléko. Je vhodné se teoreticky připravovat už v těhotenství.

Prsa, která byla doposud pokládána za symbol sexuality, se od počátku gravidity proměňují. Už v prvním trimestru se vlivem hormonálních výkyvů proměňuje poměr tukové a žlázové tkáně ve prospěch mléčné žlázy. Od druhého trimestru se do hormonálního koktejlu připojuje ještě prolaktin, jehož přičiněním se objevují první kapičky mleziva. Prsy se zvětšují, objevuje se pocit tíže, někdy i bodání v bradavkách, okolo nichž se zvyšuje pigmentace. S kojením je možno začít už v prvních minutách po porodu.

Leckteré ženy se domnívají, že jejich zvětšené prsy vyprodukují více mléka než prsy maličké. O tvaru a velikosti prsu však rozhoduje tuková tkáň, zatímco o tvorbě mléka tkáň žlázová. I maminky s malými prsy mají dostatek mateřského mléka. Nalévající se prsy potřebují podporu. Základem je dobře padnoucí podprsenka, do které se vkládají prsní vložky, které v závěru těhotenství zachycují kapičky mleziva a v době kojení pak unikající mléko.

Pozor, začínáme

Hladina prolaktinu stoupá a několik hodin před porodem poklesne, aby do tří hodin po porodu zase povyskočila. Tato alchymie souvisí právě s uvolňováním mléka. Na pomoc přichází oxytocin, který je zodpovědný nejen za tak zvaný erekční reflex. Tento hormon je složený z devíti aminokyselin a označuje se jako hormon lásky, důvěry či slasti. Výrazně působí také na děložní stahy. Kojení urychluje zavinování dělohy po porodu.

Správný přístup ke kojení nabízejí rodičkám zdravotnická zařízení, která nesou označení BFH (Baby Friendly Hospital), kde dodržují základních deset kroků k úspěšnému kojení, tak jak je doporučuje WHO. Pro novorozence je nejdůležitějších prvních šedesát minut života. Je to tak zvaná »zlatá hodinka« , na kterou se připravuje už v děloze. Dítě má být bez zbytečných odkladů přiloženo na hrudník rodičky a má mu být poskytnut dostatek času, aby nerušeně uplatnilo geneticky determinované chování. Novorozenec je vybaven takovou plejádou reflexů, že spontánně najde dvorec prsu s bradavkou a přisaje se k ní. Využívá při tom i své čichové dovednosti. Daleko od pravdy není rčení, že miminko rozpozná mezi ostatními podle vůně mléka svoji matku.

Oddělení dítě od matky neprospívá

Okamžitě po porodu je důležité včasné přiložení novorozence k prsu. S prvními kapkami kolostra získává novorozenec řadu imunitních faktorů, humorálních a buněčných elementů. Kolostrum obsahuje od prvního dne mnoho bílkovin a imunoglobulinů a zvyšuje obranyschopnost.

Imunologické faktory kolostra usnadňují úspěšný přechod novorozence do zevního prostředí. Tvorba mléka se rychleji rozběhne, když je dítě k prsu včas přiloženo. Asi do dvou hodin po porodu je právě díky stimulaci bradavky hladina prolaktinu a oxytocinu v krvi matky nejvyšší. Oba hormony už nikdy této výše nedosáhnou. Dodržení tohoto časového postupu je tím nejlepším základem pro následné kojení. V tomto směru mají jistý handicap matky rodící císařským řezem, které na rozdíl od matek po vaginálním porodu dostávají dítě k prsu až po 24 či 48 hodinách. Tato skutečnost může být jedním z důvodů proč své děti kojí asi o 20 procent méně žen po císařském řezu.

Nechte si poradit

Už ve zdravotnickém zařízení by měla porodní asistentka zkontrolovat techniku kojení. Pokud má žena při odchodu z porodnice obavy, může požádat o návštěvu laktační poradkyni. Ta jí prakticky předvede správné držení prsu, poradí, jak dítě k prsu přiložit, aby uchopilo do pusinky nejen bradavku, ale i část dvorce. Ukáže i několik poloh pro kojení, z nichž si maminka vybere tu, která jí bude nejvíce vyhovovat. Žena nemusí kojit jen vleže, vsedě nebo ve vertikální poloze. Některá si zvolí polohu madony, tanečníka nebo jí bude vyhovovat držení fotbalové. Poradkyně doporučí drobné fígle, kam položit při kojení polštář, či jak správně miminko přitáhnout k sobě.

V prvních dnech si některé maminky stěžují, že trpí při kojení bolestmi, které jim připomínají děložní stahy. Nemýlí se. Vlivem sání se z podvěsku mozkového vyplavuje oxytocin, který skutečně děložní stahy vyvolává. Matka proto vnímá bolest v podbřišku. Po několika dnech kojení tato nepříjemná situace ustane. Oxytocin se tvoří dál, ale děloha už je stočená do původní velikosti.

Problémy mohou přijít brzy

Při prvních problémech s kojením mnohá maminka zaváhá a klade si otázku, zda i nadále kojit dokáže. MUDr. Anna Mydlilová z Laktační ligy říká, že zdravá žena dokáže drobné problémy překonat a měla by požádat o případnou konzultaci s lékařem či laktační poradkyní. Zvláště v momentě, kdy prsa ztvrdnou, kojení je bolestivé a dítě nemá po přiložení k prsu pocit nasycení. Maminka se bude učit masírovat prsa, přikládat na ně studený obklad mezi kojením a teplý před krmením. Naučí se mléko odstříkávat a zjistí, že čím častěji přiloží miminko k prsu, tím více bude mléka mít.

Velkou bolestí kojících žen jsou trhlinky na prsních bradavkách. K poranění bradavek dochází většinou zpočátku, než se bradavky opakovaným sáním otuží. I tady je na vině především špatná technika kojení. Pokud se objevila trhlinka, můžeme v kojení pokračovat s pomocí kloboučku. Po každém krmení bradavky ošetříme.

Zatvrdlé bolestivé bradavky s bílými tečkami mohou signalizovat kandidovou infekci. Dvorce v okolí zasaženého místa svědí a pálí. Pomůže protiplísňová mast, pečlivá hygiena a častá výměna vložek v podprsence. Kvasinkovou infekcí se infikují bradavky při kojení od novorozence, u něhož se mykóza objevuje zhruba devátý den po porodu ve formě moučnivky. Novorozenec se s infekcí setkává při průchodu porodními cestami. Kvasinky se usazují na sliznici ústní dutiny a při polykání se dostávají až do zažívacího traktu. Proto je důležité, aby všechna mykotická onemocnění byla u ženy vyléčena ještě před porodem. Právě moučnivka způsobuje miminku potíže při sání mléka. Manifestuje se bílými povlaky na jazyku, na patře a na vnitřní straně tváří. Léčení kvasinkové infekce je zaměřeno na dítě i na matku.

Zhruba tři týdny po porodu se může dostavit mastitida – zánět prsní žlázy. Otok kolem prsu je horký a bolestivý, žena má teplotu a cítí se celkově unavená. Léčba patří do rukou lékaře, který předepíše antibiotika, doporučí obklady a časté kojení. Dalším problémem je samovolně odtékající mléko. Tekutina uniká především v noci, protože v klidu produkují mléčné žlázy více mléka. Pomohou podprsenky s vložkou zachycující vlhkost. V této situaci se doporučuje nosit podprsenku i na noc.

Pouto mezi matkou a dítětem se při kojení upevňuje tím nejpřirozenějším způsobem. Mateřské mléko navíc podporuje imunitu nemluvněte i jeho správný duševní vývoj.

Daniela Pražanová

18. 5. 2017

Zpět na přehled článků

---