Časopis Miminko
facebook
Obálka časopisu Miminko Aktuální číslo
Příští číslo vychází
25. 10. 2018
Elektronická verze časopisu Miminko

Jaké jsou polohy plodu


Jaké jsou polohy plodu

Příroda vše dobře zařídila. U normálního těhotenství dojde spontánně díky působení porodních sil k vypuzení plodu z děložní dutiny. Plod prochází mezi 38. až 42. týdnem porodními cestami, které dělíme na tvrdé a měkké. Tvrdé porodní cesty, někdy označované jako kostěné, tvoří malá pánev. Měkké vytvářejí dolní děložní segment, děložní hrdlo, pochva, svaly pánevního dna a hráz. V průběhu porodu se tyto tkáně postupujícím tlakem před plodem rozpínají a umožňují jeho průchod. Vytváří se tak odjakživa pro plod nejpřirozenější cesta do života.

Nejedna budoucí maminka propadá v závěru gravidity obavám, zda zvládne porodit »normálně«, zda by nebylo výhodnější provedení císařského řezu. Počet těchto operativních porodů se od roku 1990 ztrojnásobil. Císařský řez má být indikován v přesně stanovených případech. U plodu nezralého, při vcestném lůžku, při nepravidelných polohách a při závažných onemocněních rodičky. »Císařský řez je náročná operace, s níž je spojeno riziko velkých krevních ztrát, pooperační trombózy a dalších komplikací, které si ženy, obávající se porodních bolestí, při svém požadavku neuvědomují,« vysvětluje primář motolské nemocnice, MUDr. Roman Chmel. Zatímco u klasického porodu se bolesti dostavují v jeho průběhu a dají se zvládnout medikamenty i alternativními způsoby, bolest po císařském řezu začíná až po narození dítěte a může trvat i několik týdnů.

Přirozeně je to nejlepší

Při klasickém porodu si dítě samo určuje chvíli, kdy vstoupí mezi nás. Je to v okamžiku, kdy je připravené. Jeho plíce jsou dostatečně silné, jeho imunitní systém je připraven na kontakt s novými, dosud neznámými bakteriemi. Přirozený porod je pro dítě zdrojem nezbytných obranných látek, které získává jedině při průchodu porodními cestami. V tomto okamžiku je na porod připraveno i matčino tělo, které dokáže spontánně plod vypudit, ale následně se postarat také o jeho výživu. U císařského řezu nic takového neprobíhá.

Spontánní porod rozdělujeme do tří fází. První doba, tzv. otvírací, začíná nástupem pravidelných děložních stahů a končí úplným rozvinutím branky. Ta se rozšiřuje právě účinkem děložních stahů. U prvorodičky doprovází porod zhruba sto kontrakcí a vícerodička jich mívá asi sedmdesát. V našem mateřském jazyce se jako synonymum pro kontrakce užívá označení porodní bolest. Toto označení leckterou rodičku děsí. Ve francouzštině se kontrakce označují mnohem příjemnějším výrazem – porodní práce. Je to výstižnější, protože víme, že právě práce nás vždy dovede ke kýženému výsledku. Dovede nás k němu i v porodnici. Navíc si porodní práci může žena ulehčit vhodnou polohou, medikací nebo jinými alternativními způsoby. Zvláště oblíbená je masáž prováděná partnerem nebo dulou. Masáž omezí uvolňování stresových hormonů a ve větší míře podpoří uvolnění endorfinů i oxytocinu, který usnadňuje průběh porodu.

Kontrakce se v průběhu porodu zesilují a zkracuje se mezikontrakční čas. Za kontrakce se tzv. vak blan vyklenuje před naléhající část plodu. Ten následkem stoupajícího tlaku při děložních kontrakcích v průběhu první doby porodní puká a plodová voda odtéká. U prvorodiček trvá první doba porodní průměrně 8 – 12 hodin, u vícerodiček je kratší.

Druhá doba porodní je fází vypuzovací, kdy plod sestupuje rozvinutými porodními cestami. Od zániku branky do porodu plodu trvá tato fáze u prvorodiček půl až dvě hodiny. U vícerodiček pouhých deset až třicet minut.

Hlavičkou dolů je většina miminek

Na konci gravidity je u 96 procent těhotných plod v děloze stočený do klubíčka, zaujímá co nejmenší objem a je v poloze podélně hlavičkou, což je pokládáno za fyziologickou polohu. Díky ultrazvukovému vyšetření a průběžnému monitorování je určení polohy plodu základním nálezem pro stanovení diagnózy porodu. Porodník zná držení a naléhání plodu, a pokud by poloha nesla riziko možných komplikací, může se rozhodnout pro operační zákrok. Lékař rodičku většinou včas informuje o stavu i o způsobu řešení.

Z hlediska průběhu porodu je nejdůležitější hlavička dítěte, která je objemnější a méně přizpůsobivou částí a až do porodu je volně pohyblivá nad pánví. Při kontrakcích žene porodní síla hlavičku do porodních cest. Ta se nejprve skloní bradičkou na hrudníček a během první fáze vytváří složitý spirálový pohyb, kterému se říká vnitřní rotace. Během porodu se plod posouvá a je tlačen vpřed, přičemž se branka dělohy posunuje přes jeho hlavičku, jako svetr přes hlavu člověka. Plod se rotačním pohybem posunuje kostěnou pánví rodičky. Zdá se to být složité, ale je to nejbezpečnější cesta dítěte na svět.

Když je to jinak

Tři procenta plodů, převážně u předčasných porodů, jsou uložena tak, že dolů do pánve místo hlavičky směřuje konec pánevní. V takovém případě se rodí nejprve hýždě. Obtížný moment nastává, když se rodí raménka a hlavička. Problém může způsobit i vztyčení ručiček. Porod koncem pánevním potřebuje delší čas k rozvinutí porodních cest, je v daném případě častější předčasný odtok plodové vody a vypuzovací doba trvá déle. Před zahájením spontánního porodu koncem pánevním zvažuje porodník případná rizika. Bere v úvahu velikost plodu, prostor pánve a celou porodnickou anamnézu. U tohoto porodu bývá zvýšené riziko hypoxie, poškození centrální nervové soustavy, a proto u prvorodiček bývá z preventivních důvodů těhotenství ukončeno císařským řezem. Komplikace lze předpokládat i v případě, že je plod v děloze uložen napříč a hlavička je umístěna na lopatě kyčelní kosti. Hrozí riziko výhřezu pupečníku, výhřezu ručičky nebo nožičky. Po odtoku plodové vody hrozí zaklínění plodu v pánvi a zvyšuje se riziko ruptury dělohy. Samovolný porod donošeného plodu v příčné poloze není možný bez převedení do podélné polohy. Proto se dnes porody plodů v příčné poloze zpravidla ukončují císařským řezem. Stejné je to i s porody velmi nezralých plodů a u některých vícečetných těhotenství. U dvojčat a vícerčat je ultrazvukové vyšetření stanovující vzájemné uložení plodů velmi důležité. Pokud jsou oba plody hlavičkou dolů, může být situace pro spontánní porod příznivá, ostatní kombinace poloh se řeší císařským řezem.

Konec dobrý…

Jakmile novorozenec spatří světlo světa, nastává třetí doba porodní, která trvá deset či dvacet minut. Děloha, která se předtím rozpínala, se smrští a po chvíli klidu se dostaví závěrečné, tentokrát nebolestivé stahy dělohy, při nichž se odloučí lůžko od děložní stěny a klesne do pochvy. Pupečník přitom vystoupí o něco více z rodidel, z nichž je závěrečnými stahy lůžko i s blanami vypuzeno. Většina plodů je od přírody dobře připravena na cestu na svět. I žena má ve chvíli spontánního porodu ideálně zharmonizovaný organismus, aby novorozenci cestu mezi nás co nejvíce usnadnila. Moderní technika zase poskytuje porodníkům přesné informace, aby v případě jakýchkoliv abnormalit mohli ženě i dítěti adekvátně pomoci.


Daniela Pražanová

21. 9. 2018


Zpět na přehled článků


Druhý rok kojení – stále to má smysl!

Světová zdravotnická organizace doporučuje výlučné kojení v prvních šesti měsících života dítěte. Potom zavádíme první příkrmy za současného pokračování kojení až do dvou let či déle. I pestrou stravu, kterou dítěti nabízíme, vhodně doplní právě mateřské mléko. Pokud ho má maminka dostatek, plně nahradí kojeneckou formuli,… Celý článek >>

Čím voní podzim?

Jak pro koho. Když máte zahrádku, kde právě dozrávají jablíčka, hrušky nebo švestky, pak vám podzim určitě voní po zralém ovoci. Maminky čerstvých miminek, které tráví hodiny na procházkách s kočárkem, zase moc dobře znají šustění spadaného listí a lehko si vybaví jeho vůni v podmračeném odpoledni. A když jste zrovna oslavili druhé… Celý článek >>

Co zajímá rodiče o dědičnosti

Ta je celá maminka! Kolikrát jsme to slyšeli nebo sami použili. Mnohé po svých předcích skutečně dědíme, jindy se jen na dědičnost vymlouváme. Jak je to doopravdy se zákony dědičnosti? O tom budou vědci ještě hodně dlouho bádat! Nekouká se dětičkám do očí, ale do pusinky. Sotva otevřel pětiletý Tobiáš ústa, bylo jasné, kolik… Celý článek >>