Narodilo se vám miminko na podzim? Na co si dát pozor v tomto období?

Spatřila vaše ratolest světlo světa v říjnu či listopadu? Pak má před sebou nejnáročnější období roku. Podzimní dětičky jsou totiž v trochu horší situaci než ty, co se narodí na jaře či v létě. Proč? Dejte si pozor na termoregulaci a podporujte imunitní systém kojením.

V dávnějších dobách rizika zimy spočívala hlavně v chladu a nedostatku potravy, dnes je všechno jinak. Zpravidla není problém s vytápěním, nabídka obchodů je pestrá, nezříkáme se ani návštěvy restaurací. Tady ale číhá na právě narozené miminko také nebezpečí, a to v podobě nákazy respiračními i jinými nemocemi. Přechody ze zimy do tepla, pobyt ve vytopeném prostoru v zimním oblečení, nic z toho čerstvému novorozeňátku moc neprospěje.

Ani horko, ani zima

U novorozence patří udržování tělesné teploty mezi základní předpoklady správné péče. Novorozenec s tím má totiž mnohem více práce než dospělí. Předčasně narozené děti mají vše ještě těžší. Jeden z důvodů jejich umístění v inkubátoru je právě stálost okolní teploty. Potřebuje-li náš organismus teplo, vytváří si je pomocí energie ze stravy.

Je-li novorozené dítě bez oblečení či přikrývky, měla by být teplota v okolí jeho těla asi 29 stupňů Celsia. Pokud tedy svůj novorozený poklad přivítáte na svět v sychravých podzimních dnech, dbejte na dostatečné oblečení a přikrytí i v místnosti. Mít informace o teplotě doma i venku je víc než vhodné.

S první procházkou počkejte na den, kdy neprší, nefouká vítr, není mlha. Miminko dobře oblečte, uložte do kočárku a nebuďte venku příliš dlouho. Zejména studený vítr kočárkem lehce profoukne a miminko může nastydnout. Že je miminku zima, se bohužel tak snadno nedozvíte. Dítě je totiž spíše spavé a apatické, nepláče. Ručičky má novorozenec obvykle studenější, a tak jediným vodítkem vám bude kůže pod krčkem nebo na hrudníčku.

Pro organismus novorozence jsou ale nebezpečné oba extrémy – prochladnutí i přehřátí. U přehřátí jsou signály rychlejší a jasnější. Kůže miminka je nadměrně zarudlá, dítě je neklidné, má zpocený zátylek i kůži pod bradičkou, jako další viditelný projev nastupují potničky, malé červené pupínky hlavně na hlavičce, pod krkem a v kožních záhybech.

V zimě je přehřátí zákeřnější a dochází k němu přitom velmi snadno. Stačí, když dítě oblečené na procházku v kočárku vezmete na chvíli do obchodu nebo jinam do interiéru, kde dost často bývá v zimě přetopeno. Stačí také, když dítko přinesete z venku a necháte je chvilku ležet v postýlce v teplém oblečení. Na tyto zdánlivé drobnosti pozor – pokud už musíme jít s tak malým dítětem na delší dobu na nákup, odložíme mu pár vrstev oblečení.

Imunitní systém podpoří kojení i očkování

Kojené dítě získává z mateřského mléka cenné imunizující látky, proto má kojení význam nejen jako výživa, ale také ochrana malého miminka . Prostřednictvím mateřského mléka získává cenné protilátky, které je chrání před nemocemi. Neznamená to ale, že je dítě dokonale chráněno před každou infekcí.

V prvních týdnech a měsících života, než dítě získá obranné látky díky očkování, je velmi zranitelné. V populaci se znovu objevují některé nemoci, které jsme považovali za vymýcené, například tuberkulóza nebo černý kašel, aktuálně se objevily také informace o záškrtu, velmi zákeřné chorobě, která může mít u miminka nebezpečný průběh.

Kojenci jsou proti černému kašli i záškrtu očkováni hexavakcínou, která ale začíná miminko chránit až v několika měsících života. Předtím se ale může novorozenec například černým kašlem nakazit od dospělého, kterého již očkování nechrání. Po kontaktu s nakaženým jedincem totiž onemocní 80 až 90 % neočkovaných osob. Přitom je již dnes známo, že bez přeočkování nejsou dospělí proti černému kašli chráněni a mohou nakazit novorozence, kteří ještě očkováni nebyli.

V roce 2009 sice bylo zavedeno povinné přeočkování 10 až 11letých dětí, dospělí by si ale měli sami hlídat termín přeočkování, které by se mělo opakovat po 10 letech. Novorozenec ovšem může být zvlášť v chladném období roku ohrožen i zdánlivě banálními chřipkovými viry. Nejmenší děti patří při onemocnění chřipkou spolu se seniory k nejvážněji ohroženým skupinám lidí.

Co tedy můžeme udělat pro snížení rizika onemocnění našeho malého miminka, dosud neočkovaného proti infekčním nemocem? Nejjednodušším způsobem je vyhýbání se místům s velkou koncentrací lidí. Šestinedělí by mělo být pomyslnou hranicí, kdy dítě chráníme před kontaktem s jinými osobami, také bychom neměli cestovat do ciziny nebo daleko od domova, dokud dítě nemá alespoň základní očkování.

Ani návštěvy bychom neměli přehánět. Miminko mohou nakazit i rodinní příslušníci, proto dbáme na hygienu, upozorníme návštěvu na nutnost umytí rukou, pokud si chtějí dítko pochovat. Pro nás ovšem platí pravidla ještě přísnější, protože o novorozence pečujeme celodenně. Když navíc vytrváme ve výlučném kojení, bude to pro zdraví dítěte ideální vklad.

Romana Černá

10. 10. 2024

Zpět na přehled článků

---