Očkování

Preventivní očkování kojenců a batolat je dnes zcela běžné a v mnoha zemích povinné. Nebylo tomu tak vždy – ještě před sto lety umíraly tisíce dětí na nakažlivé choroby. Záškrt nebo černý kašel – to byl postrach rodičů s malými dětmi. Tuberkulóza (neboli souchotiny, jak se této nemoci dříve říkalo) ještě ve čtyřicátých letech minulého století zkracovala život lidem mladým i starším, zejména ze sociálně slabších vrstev.

Dnes u nás existuje systém povinného očkování, které je plně hrazeno zdravotní pojišťovnou a ochrání vaše dítě před většinou zákeřných dětských nemocí. Existuje i očkování nepovinné, které si hradíme sami a je doporučováno pro rizikové skupiny – tj. ty, kteří jsou k případné nákaze vnímavější nebo by u nich průběh onemocnění mohl vést k nevratnému poškození nebo dokonce úmrtí.

Je očkování bezpečné?

U zdravých lidí dochází většinou po aplikaci očkovací látky jen k lehké reakci ve formě zatvrdlého a zčervenalého místa vpichu, někdy se objeví i zvýšená teplota. Kojenci a batolata mohou být po očkování rozmrzelí, hůře usínají nebo jsou plačtiví. Reakce na očkování po několika dnech sama odezní. Pokud však po očkování dítě dostane vysokou horečku nebo se objeví jiné závažné příznaky (zvracení a podobně), kontaktujte vždy lékaře.

Očkování se neprovádí u jedinců nemocných či s oslabeným imunitním systémem, neboť očkovací látka by mohla vyvolat nežádoucí reakci. Je-li dítě nemocné (teplota, horečka, průjem, rýma nebo jakékoliv akutní onemocnění), odloží lékař očkování na pozdější dobu, až bude dítě zdravé.

Celý text článku najdete v Miminku č. 3/2007.

1. 3. 2007

Zpět na přehled článků

---