Fazolky nám nepapá!

Nezoufejte, maminko, pokud váš miláček odmítá fazolky a nejí ani maso. I takové případy existují. Jsou děti, které včera milovaly krupičnou kaši a dnes do ní tlučou lžící a vzpouzejí se ji pozřít se slovy: necíííí!!!! Znáte to!

Po druhém roce už má capart nejen svá jídla oblíbená a neoblíbená, ale navíc dovede tvrdit, že mu nechutnají buchtičky se šodó a druhý den je požaduje, zvláště když vidí, že mizí z talíře staršího bráchy. Tak to prostě je a těžko na tom něco změníme. Odborníci nazývají tuto etapu obdobím vzdoru nebo časem dětského negativismu. Batole se snaží vybojovat si své místo v rodině, zkouší, co si může ke svému okolí dovolit. Proto se snaží prosadit svou. Třeba právě při jídle. Má pocit vítězství, když vidí zoufalou matku, jak se z jeho chování hroutí. Je naprosto nerozumné na dítě křičet, nebo volit nejrůznější tresty. Dítě je mimořádně sveřepé a my bychom měli vědět, že touto etapou vývoje musí projít stejně, jako za pár let pubertou.

Na období vzdoru by měla být maminka připravena. Mediální osvěty je dostatek, pediatři na etapu vzdoru rovněž upozorňují. Nejúčinnější a určitě nejdůležitější jsou informace od kamarádky, která už má zápasy u jídla s dětmi za sebou.

Jestliže batole uslyší rozkaz: »Sněz to!« je odmítnutí potravy tím nejpřirozenějším způsobem jak zkusit prosadit vlastní vůli. Ve většině rodin se v této chvíli začíná bitva. Rozhoduje se, kdo z koho. Maminka může mít pocit, že dnešní souboj prohrála, když podlehne dětskému nátlaku a polívčičku ze stolu odnáší. Přitom ví, že je uvařená z kvalitního drůbežího masa a je plná zeleniny, tedy samých vitamínů. Kdyby byla ze zlata, nedá se nic dělat. Nezačínejte se s malým umíněncem hádat. Kritika a výhrůžky mohou v děcku vzbuzovat úzkost a úzkost může způsobit, že se žaludek smrští a chuť k jídlu to rozhodně nenavrátí. Nežádoucí polévku bez křiku odeberte a pokračujte předložením hlavního jídla.

Celý text článku najdete v Miminku č. 5/2009.

1. 5. 2009

Zpět na přehled článků

---