Buňky pro budoucnost

Bohaté maminky jásají, ty chudší se sžírají smutkem, že nemohou svému novorozenci pořídit pro budoucnost pojistku na zdraví. Pojistku ve formě uložené pupečníkové krve. Generace dnešních matek slyšela o zázraku buněk z této vzácné tekutiny, vědí, že existují komerční subjekty, které pro ně za nemalý peníz pupečníkovou krev jejich potomka uchovají. Bude se hodit ve chvíli, kdy se vplíží do dětského organismu zákeřné onemocnění, využít ji chtějí za pár let pro nemocného sourozence nebo pro příbuzné.

Pupečníková krev je opravdu zázrak a její buňky mají takovou sílu, o jejímž využití zatím ani odborníci nevědí úplně všechno. Ale bádají. Snaží se poodhalit prastarou roušku tohoto tajemství. Stojí na samém prahu poznání a cesta před nimi je dlouhá.

Co je pupečníková krev?

Vajíčko oplodněné spermií se začne dělit a vytváří se stále více a více buněk. Část z nich utvoří shluk, který se uhnízdí v děloze a začne se z něho vyvíjet vlastní plod. Ostatní buňky jen zdánlivě k plodu nepatří a začnou vytvářet placentu, pupečník a plodové obaly. Placenta se stará o přísun živin od matky k plodu a o odstranění odpadních látek od plodu k matce. Pupečník je po celý vývoj určitou dopravní cestou mezi plodem a placentou, která je z jedné strany omývána krví matky a uvnitř ní jsou cévy s krví plodu. Krev plodu se z placenty a do placenty dostává právě pupečníkem. Z popsaného vyplývá, že krev plodu a krev matky se nemíchají, jsou od sebe odděleny buněčnou stěnou. Jestliže se po porodu pupečník zaškrtí a přestřihne, zůstává v cévách pupečníku a placenty nevelké množství krve, která patří plodu a kterou označujeme jako pupečníkovou nebo také placentární krev. V ní se nacházejí zárodečné a krvetvorné buňky, kmenové buňky, které se dokážou množit a měnit se podle potřeby. Stanou se z nich například kostní buňky, mozkové, srdeční, buňky produkující inzulín. To je opravdu zázračný objev medicíny na prahu 21. století.

Celý text článku najdete v Miminku č. 2/2009.

1. 2. 2009

Zpět na přehled článků

---