Co dělat, když dítě trpí nechutenstvím?

Již od narození se maminky všichni ptají: „A jak papá?“ Když odpovíte, že velmi často a vydatně, sklidíte obdiv a uznání. Běda však, jestliže vaše miminko mlíčko moc nemusí a je celkově hubeňoučké. A tak se maminky mohou přetrhnout, aby svá robátka pořádně vykrmily. S možností prvního příkrmu zkoušejí všemožné dobroty a doslova dítkům podstrojují. Pak se společně trumfují, kolik toho ten jejich malý strávník spapá. A jsme rázem u první – a poměrně zásadní – chyby.

Originál

V žádném případě není dobré srovnávat Aničku se sousedovic Maruškou. Každé dítě je originál a co se týče jídla to platí dvojnásob. Jeden má rád brokolici, druhý ji prská ven. Jeden sní plný talíř kaše, druhý si raději pochutná na jogurtu atd. Především má každé dítě jiný apetit a zčásti geneticky danou postavu. Když má být Honzík hubený a vysoký po tatínkovi, sotva bude stačit v pojídání knedlíků Frantíkovi, který má oba rodiče pořádné „kousky“. Pro uklidnění svěřte své obavy pediatrovi, ten dítě zváží, změří a dle růstových grafů vyhodnotí, zda váš potomek prospívá dobře či nikoliv.

Popelka

Některé maminky považují za nechutenství situaci, kdy si jejich ratolest zkrátka brousí chutě. Jeden den sní hovězí masíčko, ale za týden ho odmítá. Mezitím vyřadila z jídelníčku hrášek a mrkvičku. O jablíčku nechce ani slyšet a tvrdé sýry rovnou hází na zem. Zde je zapotřebí obrnit se trpělivostí a nabízet a nabízet. Co nechce dneska, může spapat pozítří. Rozhodně nějakou momentálně odmítanou potravinu nezatracujte, ale zařaďte ji do menu třeba za týden. Není dobré dítěti, které si testuje chutě, nesnědený oběd nahradit alespoň sladkostí.

Jídlo je nuda

Zejména kolem prvního roku dítě zjistí, že vlastně krmení není tak zajímavé, jak se mu doposud zdálo. Objevování pozoruhodného světa kolem je přece mnohem zábavnější, proto se nemíní nějakou stravou zdržovat. A tak musíte lákat, nutit, přemlouvat, dohánět prcka s plnou lžičkou po obýváku, aby alespoň něco do sebe dostal. Kdepak, všechno špatně. Rozhodně lepší je udělat z pravidelného jídla zábavu. Upozornit dítko předem, že půjde za chvíli papat, aby se na to mohlo připravit a v klidu si dohrát. Žádné přemlouvání a prosby – nechceš papat, nebudeš. Však ono ti do dalšího krmení pořádně vyhládne a pak si bříško naplníš o to víc.

Celý text článku najdete v časopisu Miminko č. 1/2011.

1. 1. 2011

Zpět na přehled článků

---