Těhotenství s Crohnovou chorobou

Příčinu mnohých onemocnění neznáme, ale víme, že jsou důsledkem oslabení imunitního systému. Řadíme je mezi civilizační nemoci. Právě tak je tomu i se střevními záněty, mezi něž patří i Crohnova nemoc.

Před padesáti lety byl výskyt střevních zánětů v populaci velmi nízký, zatímco dnes se počet diagnostikovaných pacientů zvyšuje. Svoji roli sehrávají změněné stravovací zvyklosti a zlepšené hygienické podmínky. Mohlo by se to zdát absurdní. Avšak tím, že jsme zabránili například parazitární kontaminaci našeho mikrobiálního střevního osídlení, tak jsme svým způsobem oslabili imunitní systém, jehož hlavní sídlo je právě ve střevech.

Ukazuje se, že strava sehrává významnou roli a pozitivní přínos slibují podle studií probiotika, zvyšující množení bakterií mléčného kvašení a příznivě ovlivňující střevní mikroflóru. Probiotika mají velkou metabolickou aktivitu a doporučují se nejen pacientům se střevními záněty, ale i ostatním při infekčních průjmových onemocněních nebo po terapii antibiotiky.

Ani otázka genetických dispozic není v současné chvíli u střevních zánětů uspokojivě vyřešena. Lze jen připustit, že rodinná dispozice určitou nevýhodu představuje a dědičné předpoklady jsou pravděpodobné. Počet střevních zánětů v populaci zatím plíživě stoupá. Přes tyto skutečnosti jsou onemocnění střev diagnostikována až po roce od objevení prvních příznaků. Jakoby praktičtí lékaři na Crohnovu nemoc a idiopatické střevní záněty příliš nemysleli. Léčí chudokrevnost, průjmy, hubnutí, abscesy a píštěle v oblasti konečníku či komplikace týkající se kůže.

Celý text článku najdete v Miminku č. 7–8/2011.

Daniela Pražanová

1. 7. 2011

Zpět na přehled článků

---