O porodu víme víc než dřív

Porod je zcela přirozený děj, kterým prochází ženský organismus podle stále stejných principů. Dlužno říci, že většinou bez komplikací, a to i bez nutnosti velkých zásahů dalších osob. Na tom se v historii lidstva nic nezměnilo. Rozdíl je dnes v tom, že víme víc.

Je to velkou zásluhou ultrazvuku, který umožňuje sledování plodu v děloze po celou dobu těhotenství. Před padesáti lety úplná senzace, před třiceti u nás velmi omezeně dostupná možnost a jen na specializovaných pracovištích. Dnes má ultrazvuk většina gynekologů, do předepsaných vyšetření patří tři ultrazvukové prohlídky během těhotenství a v případě potřeby ještě kdykoliv jindy. Díky němu ví porodník, jak bude přibližně dítě velké, zda nemá nějaké vady, na které je při porodu brát speciální zřetel, jak je v děloze uloženo, jestli průchodu porodními cestami něco nebrání.

Vyšetření ultrazvukem se maminky nebrání, obrázek si schovávají na památku, těší je, že vidí své miminko ještě před narozením. Méně oblíbený je tzv. monitor, jak se lidově říká kardiotokografu, kterým se rodička vyšetřuje v posledních týdnech před porodem a během porodu. Tento přístroj má jednu nevýhodu – při vyšetření je potřeba setrvalá poloha po delší dobu. A to je kámen úrazu, protože během kontrakcí potřebuje maminka polohy měnit, aby je co nejlépe snášela. Monitorování má přitom ale skutečně velký význam v případech, kdy porod nepostupuje bez problémů a dítěti v děloze se nedaří dobře. Tehdy může sehrát klíčovou roli.

K čemu slouží

Kardiotokograf používají zdravotníci ke zjištění děložní akce a sledování správné srdeční funkce plodu. Používá se již v posledních týdnech před porodem, například aby se lékař ujistil, že miminko v děloze je v pořádku a jeho srdíčko správně funguje. Jakmile začne děloha pracovat k porodu pravidelnými stahy, je podle výsledků monitoru možné stanovit intervaly mezi stahy a podle nich (a podle výsledků vnitřního vyšetření) také odhadnout pravděpodobnou délku porodu. V průběhu porodu se monitorování provádí proto, aby zdravotníci věděli, zda něco není v nepořádku.

Jak je to správně

Srdeční rytmus miminka by se měl pohybovat v rozmezí od 120 do 160 tepů za minutu. Zrychluje se, když přichází kontrakce, a to až na 180 tepů. Pokud se srdeční rytmus výrazně změní, a to pod 60 nebo nad 200 tepů za minutu, snaží se zdravotníci co nejrychleji porod ukončit. Postup se volí podle toho, jak je otevřeno děložní hrdlo a jak postupuje miminko porodními cestami. Pokud není děloha dostatečně otevřená, přichází v úvahu císařský řez.

Sonda na bříšku

Možnost monitorování srdeční akce dítěte je dvojí – pomocí externího monitoru, kdy jsou na břiše matky umístěny sondy pro snímání, a výsledek je zapisován do křivky. Tento způsob monitoringu je pro rodičku omezující, protože neumožňuje volný pohyb ani změny poloh. Proto většina zdravotnických zařízení provádí monitoring jen podle potřeby, nikoliv nepřetržitě, jak tomu bylo v počátcích používání kardiotokografu. Druhou možností, ke které se přistupuje v případě komplikací při porodu, je umístění snímací sondy přímo na hlavičku dítěte. Ta potom opět snímá srdeční frekvenci. Méně rozšířené jsou sondy s bezdrátovým přenosem, které umožňují pohyb matky i při monitoringu.

Přínos je obrovský

Možnost sledování tak důležitého ukazatele, jakým je srdeční akce plodu, znamenala velký průlom v porodnictví. Kardiotokograf už bezpochyby mnoha dětem zachránil život. Jde tedy o to, jak často ho provádět. U fyziologicky probíhajícího porodu není důvod pro nepřetržité monitorování, tudíž se ani nedoporučuje. Hlavní slovo by tady měl mít porodník nebo porodní asistentka, kteří poznají, zda vše probíhá normálně, nebo jsou znepokojeni nějakou patologií. Interval mezi vyšetřeními by měl tudíž odpovídat vývoji porodu. Takový způsob monitorování se označuje jako intermitentní, takže pokud chcete ve své porodnici zjistit, jaké jsou jejich zvyklosti, můžete se setkat s tímto termínem. Nepřetržité monitorování se označuje jako kontinuální a doporučuje se v případě, kdy vše neprobíhá fyziologicky. Uvádí se mimo jiné i případ, kdy je aplikována epidurální analgezie, matka již dříve rodila císařským řezem nebo je zkalená plodová voda. Příčin ovšem může být mnohem víc.

Děti se rodí stále stejným způsobem a ve velkém procentu by se narodily zdravé i bez ultrazvuku nebo kardiotokografu. Obě tyto moderní metody ale dokázaly úplný převrat v porodnictví – plod je možno sledovat ještě před narozením a existuje už i možnost zákroku přímo v děloze, když něco není v pořádku. Monitor pak dokáže včas rozpoznat, že se blíží závažný problém, s nímž by si příroda možná sama neporadila. Pomáhá těm novorozencům, kteří by asi dřív neměli šanci se narodit a přežít.

Co se hodí vědět o porodu

Zopakujte si tři doby porodní

Porod probíhá ve třech fázích, tzv. dobách porodních, z nichž první dvě jsou pro rodičku nejnáročnější. První doba porodní je otevírací, kdy se rozšiřuje děložní hrdlo, aby jím mohl plod projít. V druhé době dochází k protlačení dítěte porodními cestami. Třetí doba porodní znamená odloučení a porození plodového lůžka – placenty.

Během porodního děje může dojít k různým zvratům či komplikacím, které ale dokáže medicína úspěšně řešit. Porod také může proběhnout předčasně nebo překotně. Předčasný porod je takový, kdy dochází k neodvratitelnému narození dítěte dřív než ve 37. týdnu těhotenství a podle stádia zralosti těhotenství existuje větší či menší riziko pro novorozence. Při překotném porodu probíhá vše normálně (a obvykle v běžném termínu porodu) kromě rychlosti, kterou se vše děje – porodní cesty se otevírají velmi rychle a dítě přichází na svět ve velmi krátkém čase. Ani tato situace není bez rizik pro matku i pro dítě.

redakce

4. 9. 2018

Zpět na přehled článků

---