Časopis Miminko
facebook
Obálka časopisu Miminko Aktuální číslo
Příští číslo vychází
30. 10. 2020
Elektronická verze časopisu Miminko

Co miminka potřebují?


Co miminka potřebují?

Čekáte první miminko? Nebo se vám narodilo druhé, či třetí, ale je prostě úplně jiné a nic co máte vyzkoušené, na tohle dítě neplatí?

Každé dítě je jiné a zrovna tak i každá rodina. Měníme se, a s tím i naše potřeby a postoje. Co jsme si představovali jako ideální péči před pár lety, teď možná zpochybňujeme. A to je skvělé – otevírá nám to prostor učit se.

Michael Odent, citlivý a inspirativní porodník, prohlašoval, že těhotná žena potřebuje jen dvě věci – zpívat a jíst sardinky. Mateřství by nemělo být o moc složitější. Vždyť jsme přežili pravěk! Nemůže být nutné nic speciálního.

Zpátky na stromy? Ne, do jeskyně!

Přežili jsme pravěk a naše miminka jsou potomky těch nejzdravějších pravěkých mimin. Dětí, které si vymohly a zajistily takovou péči, aby se jim dobře dařilo a spokojeně se probatolily dětstvím až do dospělosti a úspěšně odchovaly své vlastní potomky. A to teda nebylo jen tak. Pomohly jim k tomu staletí cizelované instinkty a strategie, které ovšem s nástupem zemědělství nebo dokonce průmyslové revoluce jaksi nevymizely.

Miminka jsou prostě návštěva z pravěku. My víme, že si zamkneme dveře a jsme v bezpečí. Miminko čeká, že nám může kdykoli za krk dýchat šavlozubý tygr. Není divu, že za jediné bezpečné místo považuje náruč někoho milujícího a pečujícího.

Co miminka potřebují se dozvíte během Světového týdne respektu k porodu: http://respektkporodu.cz/online/

Nové neurologické výzkumy ukazují, že fyzický a láskyplný kontakt je pro zdravý vývoj dětí nezbytný. Zajímavé články na toto téma napsal třeba František Koukolík. Nedostatek emocionální výživy v raném dětství se projevuje nejen na základní struktuře osobnosti, ale dokonce lze jeho stopy najít ve změněné podobě mozku. A má to logiku. Malé miminko a vlastně ani docela velké batole, které běhá a docela i mluví, by bez péče nepřežilo.

V přírodním prostředí se nesetkáte se situací, kdy by bylo naprosto bezpečné miminko položit a na pár hodin odejít. V Brazilském pralese nebo Sibiřské tundře možná ani na pár minut. Takže miminka, která přežila, měla dostatečnou péči. Ochotnou náruč. Neustálou láskyplnou kontrolu. A uměla poznat, kdy byla pozornost laxní nebo polovičatá a uměla si o ni říct. A umí to i teď!

Shrnu to: Mazlením nelze rozmazlit!

Čeština je v tomto směru trochu matoucí, ale je to tak: mazlení nerozmazluje. Naplňování potřeb dítěte: nerozmazluje. Kochání se, hraní, blbnutí, klidná tichá pozornost – nic z toho nerozmazluje. Vlastně mazlení a rozmazlování spolu vůbec nesouvisí!

Nechci být otrok!

Stejně si nejste jistá a bojíte se, abyste si nevychovala „závisláka“? Abyste nebyla „opičí matka“? Bát se nemusíte. Je to bezpředmětné, ani nemohu říct, že je na to pozdě. Miminko totiž na vás úplně a zcela závislé je. (Nebo tedy, nemusí to být úplně na vás, ale na „pečující osobě“.) Projevy „závislosti“ jsou většinou jen úplně prostou snahou zajistit si pocit bezpečí.

A ta „opičí matka“? To by bylo to nejlepší, co by vás mohlo potkat! Otevřít se pocitům a instinktům, kterými nás příroda nebo evoluce vybavila. Jděte do ZOO, posaďte se před pavilon goril a sledujte, co opičí máma dělá. Zdá se vám, že je otrokem?

Je to intuice nebo jsem to jen někde slyšela?

My lidé to ale přeci jen máme složitější. Péče o naše mladé není založená jen na instinktivním chování, ale také na naučeném. A tady přijde kámen úrazu. Lidé žili odedávna v tlupách, sociálně úzce provázaných skupinách, klanech a širokých rodinách.

Mladé dívky se od útlého dětství staraly o mladší sourozence a příbuzné. Než měly vlastní děti, zažily různá miminka a mohly pozorovat různé rodiče v každodenním (a také celodenním) provozu. Učily se pozorováním i vlastními zkušenostmi. Tříbily si své postoje i dovednosti.

Dnes je to stejné, ženy také nasávají zkušenosti od raného mládí. Bohužel jsou ale většinou hodně zprostředkované a často velice zkreslené. Nejvíce mimin jsme za život mohly pozorovat v reklamách!

Co skutečná nereklamní miminka potřebují, se dozvíte během Světového týdne respektu k porodu: http://respektkporodu.cz/online/

Jsem máma! Pomoc?

Dnešní žena většinou drží v náručí novorozené miminko poprvé až to vlastní. Poprvé pečuje o miminko celé hodiny, poprvé je s ním přes noc … a navíc je na to sama. Nikdy dřív lidé nežili v atomizovaných mikrorodinách. A nikdy dřív nebyl tak silný tlak na to, aby to ženy samy zvládly.

Proti našim maminkám a babičkám, které na tom byly velice podobně jako dnes my (malé zkušenosti a příliš úzká rodina), ale máme jednu obrovskou výhodu. Nejsme svázané jen naší vsí a naší kulturou. Můžeme se učit nejen od žen, které jsou v dosahu jednoho dne chůze, ale od žen z celého světa.

Máme internet (což je skvělý zdroj i zákeřná bažina) a kulturní relativismus, který nás nabádá inspirovat se napříč kontinenty. Máme rafinované psychologické výzkumy, které potvrzují, co jsme dávno tušily a knihy a články na všechna témata, co nám vrtají hlavou. A máme také přednášky a workshopy na Světovém týdnu respektu k porodu!

Otevřete se, inspirujte se a učte se.

Věřte sobě i miminku.

Dělejte to, co vám funguje.

Nebojte se.

Milujte.

Půjde to samo.

A když ne, řekněte si o pomoc.

A přijďte na přednášku, ráda vás uvidím a určitě dojde i na nějaké vychytávky.

Co miminka potřebují se dozvíte během Světového týdne respektu k porodu: http://respektkporodu.cz/online/

Připraveno jako podpora online Světového týdne respektu k porodu.


Milena Jeřábková

14. 5. 2020


Zpět na přehled článků


Radost z podzimu

Říjen může být moc krásný měsíc, pokud se najde alespoň pár dnů babího léta, moc neprší a děti nejsou pořád nemocné. Předpověď je zatím docela příznivá, a tak si možná užijeme hezký čas venku v přírodě. S těmi nemocemi už to ale tak vesele nevypadá. Kromě koronaviru, který nás více či méně dusí od jara, nastupuje čas respiračních… Celý článek >>

Půjdete do školky?

Děti u nás obvykle zahajují pravidelnou docházku do kolektivu ve třech letech. Mají už v té době zpravidla za sebou první odloučení od rodičů (a hlavně od maminky), bývá to ale v rámci rodiny, kdy o ně pečují většinou prarodiče. Ti jsou připraveni v každém okamžiku zastoupit maminčinu náruč a věnovat se mu při každém jeho požadavku,… Celý článek >>

Užijte si to a pište!

V době mobilních telefonů už rodiče letošních miminek nejspíš v budoucnu nepoznají pocity, které jsme mívali, když naše ratolesti odjížděly k babičce a dědovi na chalupu nebo na letní tábory. Jediným spojením bývaly dopisy, protože ještě před pár lety se prvňák těžko mohl chlubit vlastním mobilem. Čekání na lístek, na němž školáček… Celý článek >>